Potrestal mě hokejový Bůh, říká navrátilec Kůrka

Říká se, že aby člověk mohl stoupat směrem vzhůru, musí se odrazit od úplného dna. V to doufá i útočník Tomáš Kůrka. Ten si v minulé sezoně prošel dokonalým očistcem, když z obávaného kanonýra spadl mezi nechtěné zboží, nicméně nyní je před ním další šance. A kde jinde by ji měl napravený hříšník dostat než v ráji, tedy slávistickém Edenu. "Nikdy jsem odsud neměl odcházet," uvědomuje si staronová posila do útočné řady.

Tomáši, čekal jste, že svou slávistickou kapitolu ještě někdy obnovíte?
Abych řekl pravdu, tak nečekal. Myslel jsem si, že odchodem do Sparty za mnou Růža zavřel dveře. Ale nestalo se a já mám velkou radost, že tu můžu opět být.

Vnímal jste, že na váš tehdejší odchod nezazněl ze slávistické kabiny žádný vyloženě kritický výrok?
Tak Vláďa Růžička věděl, že jsem tenkrát opouštěl Slavii jen nerad. Prostě jsme se dohodli na mém odchodu. Proběhlo to naprosto v pořádku, teď už ale vím, že to byla chyba. Neměl jsem to dělat.

Berete to tak, že jste odešel z týmu, kde se vám dařilo, a Sparta byla zbytečný risk?
Tam ale nešlo jen o nějaké mé osobní výsledky. V této organizaci mi zkrátka bylo dobře a mám pocit, že jsem si toho nevážil. Tahle sezona mi proto dala lehce za vyučenou. Svým způsobem jsem rád, že dopadla, jak dopadla. Hodně věcí se na sebe nabalilo. Hokejový Bůh mě potrestal za něco, co jsem celou dobu dělal.

Znáte nějaké konkrétní příčiny, proč vám ten uplynulý ročník takhle nevyšel?
Když bych to vzal dopodrobna, byli bychom tady asi hodně dlouho. Ale jeden z hlavních faktorů byl ten, že jsem si v létě zlomil patní kost a neměl tak prakticky žádnou suchou přípravu. Z ní přitom vždycky těžím celý rok. Jenže loni jsem se dal do pořádku, až když začalo osobní volno, no a já místo toho, abych někde trénoval, jsem odjel na dovolenou. To byla další chyba. Zachoval jsem se neprofesionálně a byl z toho zklamaný. Navíc Sparta měla dost nabitý kádr a pro mě nezbylo moc prostoru, jak se do toho tempa potom dostat.

Když vás Sparta zařadila na listinu volných hráčů, žádnou křivdu jste necítil?
Vůbec ne. Nikomu nic nezazlívám, dokonce jsem i rád. I kdyby se mi tam dařilo, musím říct, že na Slavii panuje úplně jiná atmosféra. To je nepopsatelné. Nechci tím nikoho shazovat, ale prostě vím, kde je lépe.

Takže byste potvrdil, že je na Slavii lepší parta v kabině než na Spartě?
Tohle se těžko vysvětluje. Nechci říkat, že někde je ta parta lepší, a někde zase horší. Celkově je ta atmosféra prostě úplně jiná.

Co fanoušci Slavie? Nemáte trochu strach, jak vás nyní přijmou?
Samozřejmě, nějaké obavy mám. Přece jenom je vždycky lepší, když vám lidi fandí, než když někam přijdete a hned na vás zanevřou. To bylo třeba na té Spartě. Tam jsem hned poznal, že mě fanoušci spíš nechtějí, než chtějí. I tohle mi trošku podlamovalo nohy.

Nejlepší by bylo vstřelit v úvodu příští sezony za Slavii několik rozhodujících gólů a náklonnost publika může být rychle zpátky...
No právě. Já teď potřebuji se hlavně od všeho odprostit a od prvního tréninku v květnu se plně soustředit na práci. Chci být platným hráčem pro tým, pak budu spokojený.

Řešil jste nyní i nějaké jiné kluby než Slavii?
Ne. Hned jak se ozval Růža, na nic jiného jsem nečekal a s radostí po tom skočil. Nad ničím jsem se ani nerozmýšlel.

Byla možnost, že byste přišel už v průběhu té minulé sezony?
Tak můj agent i Vláďa asi věděli, že jsem se do Slavie chtěl vrátit už někdy v říjnu. Hledal jsem nějaké cestičky, jak to udělat, ale nebylo to moc reálné. Pak mě v lednu vysvobodily Pardubice, kde jsem znovu chytil velkou motivaci. Oslovil mě trenér Jandač a já myslel, že mě to tam zase nakopne.

Proč to nakonec nevyšlo?
Připadal jsem si tam malinko do počtu. Byla tam dobrá parta i všechno kolem, ale nedostal jsem roli, jakou jsem chtěl hrát. Trenér mi řekl, že nechce experimentovat. To mě psychicky dodělalo. Pak už jsem jen čekal na to, až sezona skončí.