Kůrka slyšel pískot. "Důležití jsou pro mě fanoušci Slavie," reagoval nevzrušeně

Hodně emotivní zápas má za sebou útočník Tomáš Kůrka. Na ledě Českých Budějovic, svého bývalého zaměstnavatele, se představil vůbec poprvé od přestupu do Slavie a domácí fanoušci ho nejprve přivítali potleskem. Pak ale vstřelil gól a před kotlem jihočechů políbil červenobílý dres, což příznivce Mountfieldu rozlítilo. Někteří z nich na něj dokonce čekali i u východu ze zimního stadionu. "Tohle vůbec neřeším," zůstal Kůrka nad věcí.

Tomáši, co přesně se po vašem gólu stalo?
Jel jsem před domácí kotel a poukázal na slávistický dres. Chtěl jsem tím ukázat, že teď je to můj dres a mám ho rád. To bylo všechno.

Reakce fanoušků Mountfieldu byla hodně bouřlivá. Jak jste to vnímal?
Mně je to vcelku jedno. Momentálně jsem hráč Slavie a jak říkám, ukázal jsem na dres a dal mu pusu. Tu branku jsem si prostě užíval.

Nebyla to trochu provokace?
Určitě. Byly tu určité názory na mě a na všechno, co se tady dělo. Ale mně už je to teď všechno jedno. Jsem slávista.

Domácí fanoušci pískali do konce zápasu. Vnímal jste to?
Chápu to. Momentálně jsem protihráč a tak to prostě je. Na ledě jsou taky moji soupeři, které prostě nemám rád.

Na začátku zápasu přitom příznivci Budějovic skandovali vaše jméno. Zřejmě jste se něčeho podobného mohl dočkat i po zápase…
To už je teď jedno. Hlavně, že moje jméno skandují fanoušci Slavie! To je pro mě důležitý, chci odvádět co nejlepší práci ve Slavii.

Dá se říct, že vás to bučení a pískání svým způsobem motivovalo?
Já si hlavně myslím, že k hokeji nějaké ty provokace a potyčky patří. Myslím, že se tím i zlepšila atmosféra, jinak by tu bylo ticho. Takže to nakonec prospělo.

Jaký to byl pro vás vůbec pocit, přijet do Budvar areny jako soupeř?
Bylo to pěkný, ty roky tady jsem si užíval. Arénu dobře znám a na tomhle ledě se mi vždycky hrálo dobře. V současnosti jsem sem přijel v dresu Slavie a máme dva body, takže jsem spokojený.