Tolik inkasovaných branek mě nemůže nechávat klidným

Na začátku druhé třetiny odskočila Slavia Pardubicím na rozdíl tří branek a vše vypadalo na snadnou záležitost. Bohužel tomu tak nebylo. Hosté se dokázali obdivuhodně zvednout a zápas v Sazka Areně otočit. Slavii se podobný výpadek rozhodně nepřihodil poprvé. Moc dobře to ví i trenér Vladimír Růžička. "Připadá mi, že už začínáme mít jakýsi komplex."

Jak byste zhodnotil páteční zápas s Pardubicemi?
Myslím, že jsme odehráli velice dobrý zápas, bohužel jsme inkasovali dost nešťastné góly. Líbila se mi hra dozadu, která se oproti předchozím zápasům dost zlepšila. Zejména Maris Jass je dobrý hráč. Věřím, že i David Turoň se dostane do zápasového rytmu, jelikož v poslední době toho příliš neodehrál. Přínosem jsou pro nás i Igor Rataj s Leošem Čermákem.

Říkáte, že se vám hra již poměrně daří, ale výsledky přesto nepřicházejí. Čím to podle Vás je?
Zápas s Pardubicemi jsme si prohráli sami. Vedeme 3:0 a za chvilku je to už 3:3. Když pak srovnáme na 4:4, za necelou půl minutu dostaneme další gól.

Jak je možné, že ihned po vstřelené brance mužstvo inkasuje branku? Co se děje v hlavách hráčů?
Nám se to opravdu nestalo poprvé. Postihlo nás to už ve Znojmě, Litvínově. Povídáme si o to, ale mně už připadá, že z toho začínáme mít komplex. Co v této situace asi uděláte? Pošlete na led ty nejzkušenější hráče. Ale my dostaneme za dvacet vteřin další gól... Kdyby se to stalo těm mladým, tak to ještě pochopím, ale takhle?

Nemohli hráči za stavu 3:0 podlehnout uspokojení?
To si nemyslím. Vezměte si, že první tři branky jsme obdrželi při oslabení. To není o uspokojení. To je otázka toho, že to tam bohužel vždycky nějak zapadlo. Pardubice ty přesilové hry sehráli lépe, ačkoliv i my jsme přečkali jedno, téměř dvouminutové, dvojnásobné oslabení. Zdálo se mi však, že jsme byli málo nebezpeční. Pardubice mají ve svém kádru tzv. střelce, tedy hráče, kteří jakmile dostanou při přesilovce puk, okamžitě se snaží pálit na bránu. My puk naopak dlouho držíme, snažíme se ještě někoho zbytečně hledat, něco vymýšlet. To se pak soupeř stačí zformovat a puk nám vypíchne.

Budete se nácviku přesilových her více věnovat? Dvakrát jste nevyužili dvojnásobnou přesilovku...
Přesilovky 5 na 3 byly určitě jedním z klíčových momentů zápasu. My jsme za stavu 3:4 hráli téměř dvě minuty proti třem hráčům soupeře a za celou tu dobu jsme vystřelili snad jen dvakrát. To je málo. Krom přesilovek se budeme věnovat i obranné hře, protože v ní stále děláme určité chyby. Přesto je však vidět, že se mužstvo zvedá. Musíme to však potvrdit výsledkově, udělat nějaké body. Týmy před námi nám totiž pomalu začínají ujíždět.

Sledujete nějak po očku týmy před vámi?
Nesleduji. Já se koukám jen na Slavii. Nedělá mi radost, že jsme poslední. Nejde donekonečna jen prohrávat. Musíme se však z toho dostat a tuto situaci zvládnout.

Může takto poněkolikáté ztracený zápas na mužstvu zanechat určité stopy?
Samozřejmě to není jednoduché a je jasné, že nám to vůbec nepomůže. Hráči však dneska ukázali, že hokej hrát umí. Taktéž bojovnost nechyběla. To je pro mě důležité. Musíme se chytit maličkostí.

Jak jste vnímal dnešní atmosféru na stadionu? Není Vám líto, že v době, kdy potřebujete nejvíc podpořit, jsou slyšet jen fanoušci soupeře?
Já si myslím, že atmosféra byla výborná. Mrzí mě ale, že to v Sazka Areně vypadá, jako bychom hráli stále venku. Hrajeme s Pardubicemi, přijde 8000 lidí a vypadá to, že hrajeme u nich. Se Spartou přijde 6000 diváků a vypadá to, že hrajeme na Spartě. Bohužel. Už jsme si zvykli, že zde nemáme domácí prostředí. Prakticky všechny zápasy v extralize hrajeme venku! Je jasné, že nám to moc nepomůže. Není to snadné, ale nedá se nic dělat.

Co jste si říkali v šatně po druhé třetině?
Že musíme být trpěliví. To se nám dařilo, bohužel jsme ihned po vyrovnávací brance popáté inkasovali. S tímto máme problém od začátku sezony. Loňské finále jsme si prohráli i díky těmto situacím.

Nezneklidňuje Vás +/- hodnocení trojice Sobotka, Vlasák, Bednář?
Samozřejmě jim to tam stále naskakuje, ale teď není čas na to, abych se v tom dloubal. Těm hráčům bych moc nepomohl, kdybych jim říkal: „Ty máš teď minus 8, ty minus 10...“ Ten hráč to navíc sám moc dobře ví. Navíc někdy vlezeš na led, máš za zápas -4 a sám nevíš, jak ses k tomu dostal. Ale pravda to je. Uvědomme si ale jedno. Vláďa Sobotka je hráč, který u nás hraje na klíčovém místě a je mu teprve devatenáct let. Takový talent dneska po republice neběhá.

Do Slavie přišla během posledních dnů řada nových tváří. Mohou následovat ještě nějaké výměny?
Musíme mužstvo nechat také chvíli v klidu. Máme tu pět nových hráčů, takže nic dalšího dělat nebudeme.

Jak silnou pozici má v současnosti Petr Franěk?
Podívejte se, nemá cenu si nic nalhávat. Vždycky jsem říkal, že Petr chytá dobře, ale schválně se mrkněte, kolik jsme dostali od začátku sezony gólů. Samozřejmě to není jen otázka brankářů, ale statistiky těch našich o lecčems vypovídají.

Promítají se Vám v hlavě jména jiných gólmanů, které byste chtěl do Slavie?
(směje se) To uvidíme. Musíme se dostat do klidu, zapracovat nejprve do mužstva hráče v poli. David Turoň přijel teprve dnes ráno, Igor Rataj ve středu, u Marise je trochu bariéra v řeči, protože česky moc nerozumí. Je to všechno moc narychlo a potřebujeme čas, aby se mužstvo dalo dohromady.

Vždycky říkáte, že gólmani jsou trošku jiná kategorie...
(skočí do řeči) ...příliš do nich nezasahujeme, ale nemůže mě nechávat klidným, že jsme dostali už 45 gólů. Já bych chtěl, aby Petr zůstal v klidu, ale mě to hlavou vrtá.

Mluvil jste už s Fraňkem o jeho situaci?
Zatím ne.

Je reálné, že by se vrátil Roman Málek?
O tom neuvažujeme. Romana jsme prodali, má smlouvu v Plzni. Takhle to teď prostě je.

Moc možností se Vám však nenabízí. Co však takový Adam Svoboda?
Já vím. Ale co bychom zase dělali s Petrem?

Pamatujete si něco podobného, kdy ihned po vstřelené brance inkasujete, z Vaší kariéry?
Tak možná se to někdy stávalo, ale to už mě nezajímá. Já se teď soustředím jen na současnou Slavii. Moje kariéra je už v pr... (smích)

Jak strávíte zbytek pátečního večera?
Asi se půjdu uklidnit se psem, v sobotu zajdu na dorost, podívám se v televizi na fotbal a hokej, no a v neděli pojedeme na Kladno. Tam už jsme snad pět let nevyhráli, co?

Foto: © Michael Mareš