Vladimír Růžička: Ten citrón jsme mačkali a mačkali, ale už jsme byli vyždímaní

Pro slávistické hokejisty skončila definitivně sezóna, když v rozhodujícím zápase předkola play-off podlehli domácím Pardubicím. Tento zápas aspoň na čas završil dlouhou slávistickou štaci Vladimíra Růžičky, který byl nejdéle sloužícím trenérem u jednoho týmu v české nejvyšší soutěži. Po zápase se rozpovídal jak o sérii s Pardubicemi, tak národním týmu.

V utkání jste vedli o dvě branky, co se pak stalo?
Malinko se to zkomplikovalo. Udělali jsme chyby a soupeř nás potrestal. Ve třetí třetině to bylo stejné. Během tří a půl minuty dal tři góly. My jsme se pak ještě ždímali dále, ale bohužel to nešlo. Grády to mělo, ale prohráli jsme.

Jak prožíváte konec u Slavie a odchod k národnímu týmu?
Už jsem to několikrát říkal. Něco končí a něco začíná. Teď je to pro nás s Ondrou (Weissmannem) velká výzva, jdeme k národnímu mužstvu. Ve Slavii ale budu pokračovat u mládeže a budu mít během sezony menší oddych.

Řešil jste už něco ohledně reprezentace?
Něco už jsme si dávali dohromady a teď budeme mít další schůzku, na které si řekneme něco o hráčích a co a jak. Pustíme se do toho.

Bude vám práce u Slavie chybět?
Asi to přijde, ale teď ne. Na novou a trošku jinou práci se těším. Národní mužstvo je obrovská výzva. Vím, že náš fanoušek je tvrdý a nekompromisní. Chce výsledky, chce medaile, ale tak to je. Hokej je modla.

Jak moc se na hráčích podepsala únava z předchozích utkání?
Už od Vítkovic jsme vlastně hráli pořád play-off. Šli jsme pořád na krev. Jsme pobití. Někteří už nemohli nastoupit, další se zranili. Kdyby hráli ti zkušenější, tak bychom třeba neudělali tolik chyb, ale s tím se nedá nic dělat. V play-off to vždycky takhle bývá. Mrzí nás to, klukům ale musím poděkovat, že jsme závěr (základní části) takhle zvládli.

Mohlo právě tenhle faktor rozhodnout o této sérii?
Ten citrón jsme mačkali a mačkali, ale už jsme byli vyždímaní. To bylo vidět už ten předposlední zápas.