Jaroslav Bednář v pátek poobědvá bramborovou kaši s kuřecím masem a rybou

P r a h a - Hráči Slavie se ve čtvrtek dopoledne v Sazka Areně poctivě připravovali na další finálový zápas. V pátek je totiž čeká mimořádně důležité klání. Pomohly týmu tři dny volna? Útočník Jaroslav Bednář se domnívá, že ano. „Každý to volno využil podle svého. Nabrali jsme sílu, takže doufám, že v pátek vyhrajeme,“ říká rozhodně. Slávisté neponechali nic náhodě. Po tréninku zaměřeném na taktiku se věnovali především regeneraci a odpočinku. Kabinou zněly známé písně od Hanky Zagorové, Zuzany Norrisové či Olympiku. Hity Hanky Zagorové už týmu jednou pomohly, pomohou i v pátek?

Jak moc jste uvítali tři dny volna, kdy jste jen trénovali?
Myslím si, že pro nás bylo hodně důležité, že jsme měli hodně času se na ten šestý zápas připravit. Každý to volno využil podle svého. Nabrali jsme sílu, takže doufám, že v pátek vyhrajeme.

Vám nevadilo, že průběh finálové série přerušily dva přípravné zápasy reprezentace?
Mně to naopak vyhovovalo. Přece jenom ta únava už byla trošku znát. Myslím si, že bylo pro nás jedině dobré, že jsme mohli nabrat sílu. Budeme se tlačit dopředu a zkusíme šestý zápas vyhrát.

Myslíte si, že na vás bylo znát, že vám ubývají síly, zvláště poté, co nemohli hrát Vladimír Sobotka s Tomášem Vlasákem?
My jsme vždycky nastupovali do zápasu pod velkým tlakem, takže nás to stálo více sil než Spartu. Nevím, jestli to bylo vidět, ale ty síly nám asi ubývaly více. Takže nám se to volno hodilo.

Poprvé jste v pondělním pátém finálovém zápase zlomili prokletí posledních třetin. Je to dobrý signál pro páteční pokračování série?
Důležité je, že jsme zůstali ve hře. Hráli jsme pořád ten stejný hokej, jaký jsme hráli třeba v první třetině, prostě jsme nepřestali hrát. To je všechno záležitostí hlavy, jak se s tím srovná a tentokrát vydržela nejen hlava, ale i skóre.

Sparta hodně spoléhá na domácí prostředí. Myslíte si, že právě to ji může svazovat?
Nevím, my jsme tam dvakrát vedli, jednou dokonce o dva góly, ale oba zápasy jsme nakonec prohráli. Prohráli jsme si to sami, takže nevím, jestli to je pro Spartu výhoda. Každopádně mně se tam hraje dobře. Jak říkám, odehráli jsme tam dva dobré zápasy, takže si nemyslím, že Sparta bude na koni.

A co širší kluziště? Nebude pro vás nevýhodou?
Já si myslím že určitě ne.

Jak budete trávit čtvrteční večer?
Dneska už nikam nepůjdu, budu jen odpočívat a budu převážně doma. Možná se zajedu podívat za dcerou a dám si dobrou, lehkou večeři.

Tomáš Divíšek vzpomínal, že jste po posledním prohraném zápase na Spartě změnili některé rituály, například dobu odjezdu autobusu. Zůstanete u toho?
Nevím, vzpomínám si, že tady ten den hrála nějaká vítězná muzika, snad Hanka Zagorová. Tu jsem zaslechl, když jsem si upravoval hokejku. Jinak opravdu o žádných společných rituálech nevím. Tady má každý svůj rituál.

Vy jste například znám tím, že si obalujete čepel až do jejího konce…
To ani není rituál, to dělám kvůli tomu, aby mně z hole nesjížděl puk. Prostě ta hokejka musí být čistá, aby puk neodskakoval. To ale jako rituál neberu, spíše bych jako rituál bral to, že vzpomínám na to, co jsem si před vítězným zápasem dal za jídlo.

Takže, co jste obědval před pátým finálovým zápasem?
To právě nevím… Jo, myslím si, že bramborovou kaši s kuřecím masem a rybou.

Takže toto jídlo si zítra zopakujete?
Určitě.

Myslíte si, že se to zlomí a že i vy začnete konečně dávat góly?
To je právě to, co mě na tom hokeji trápí nejvíce. Asi málo střílím, že ty góly nepadají. Doufám, že to teď bude jiné. Jsem po těch gólech doslova hladový, ale zatím nepřicházejí. Zaplať pánbůh, že jsme alespoň ještě ve hře, snad to ještě přijde. Alespoň já v to věřím, nevzdávám to a udělám všechno pro to, abych pomohl týmu. Pro mě to je vrchol sezony.

Co když váš gól přijde právě v ten nejdůležitější moment, třeba si ho šetříte až na sedmý zápas…
To budu jedině rád.

Zatím ale všechny předcházející finálové zápasy skončily rozdílem gólu, nebo se rozhodovalo v prodloužení či na samostatné nájezdy. Lze v tom šestém zápase očekávat to samé, nebo může některý z týmů takzvaně ulítnout?
To je strašně těžké. Může být hodně vyloučených, některému z týmů mohou přesilovky vycházet a tomu druhému nikoliv. Každý zápas je jiný, i když třeba teď to skóre bylo těsné, další zápas se může vyvinout jinak.

První útok Slavie – Bednář, Beránek, Tomica – čeká, až na něj na tréninku přijde řada.

Hráči poslouchají pokyny trenéra Růžičky.

Marek Tomica (v bílém) spolu s Michalem Supem sledují taktické pokyny Vladimíra Růžičky.

Zatímco z kabiny se ozývá zpěv Hanky Zagorové…

…novináři nedočkavě čekají na hráče. V tomto případě na Tomáše Vlasáka, na kterého čekali necelou půlhodinku.

Detail holí obránce Jana Nováka.

Jaroslav Bednář odpovídá Zdeňkovi Jandovi z deníku Sport…

…a obránce Boris Žabka zase redaktorovi webových stránek hokej.cz Miroslavu Votavovi.

Foto: © Michael Mareš