Bez vás bychom ničeho nedosáhli, děkuje fanouškům Vladimír Růžička

Během sezony ho napadaly myšlenky, že po deseti letech na střídačce Slavie zamíří trénovat za Ural. Jak ale Vladimír Růžička s odstupem času přiznává, uvnitř dlouho dopředu věděl, že dá Rusům košem a zůstane věrný červenobílým barvám. “Slavia mi přirostla k srdci takovým způsobem, že odejít ani nemůžu. Prostě to nejde!“ kroutí hlavou kouč a generální manažer sešívaných. Nyní vám nabízíme druhou část rozhovoru, který poskytl exkluzivně pro webové stránky klubu.

Loni opustil Slavii Jaroslav Bednář, letos odchází Roman Červenka. Jak se jako trenér vyrovnáváte s tím, že jste během dvou sezon přišli o dva klíčové hráče?
Že nás oba opustí, s tím jsem počítal. Důležité pro mě bylo hlavně to, že s námi zůstali do konce sezony a já se na jejich odchod mohl v klidu připravit. O oba byl velký zájem v Rusku. Nebylo lehké odolávat nabídkám, aby odešli už během sezony, ale ani jeden z nich to neudělal. A já si toho vážím.

Jste s oběma dohodnutý, že až se vrátí do Čech, budou hrát za Slavii?
V hokeji je možné všechno, ale já věřím, že to tak bude. Jenže Roman se asi jen tak nevrátí. Je hodně mladý a má před sebou několik let v cizině. A u Jarouše uvidíme. Teď nás neposílí určitě.

Takže jste ho neoslovili?
My především potřebujeme zvýšit konkurenci v mužstvu. Přijde hodně nových tváří, které stojí určité peníze. Dá se říct, že jsme využili maximum našich prostředků a na Jardu už nemáme. Navíc on se stále nevyjádřil, zda se vůbec chce vrátit do Čech. A já přece nemůžu čekat někdy do května. Pak by to taky mohlo dopadnout tak, že by se Jarda rozhodnul vydržet v Rusku a já zůstal bez posil, protože všichni volní hráči by už byli rozebráni.

Kde podle vás nakonec zakotví?
To já nevím, to se musíte zeptat jeho. Já bych ho měl v týmu moc rád. Je to prvotřídní hokejista, ale takový hráč prostě něco stojí. Vždycky říkám, že si nemůžete koupit mercedes, když na to nemáte. Musíte si pořídit fabii.

Co se týče Romana Červenky, existuje aspoň malá šance, že by nakonec ve Slavii zůstal?
Existuje, ale moc to nevidím. Roman předvádí fantastické výkony a já prakticky od počátku sezony počítám s tím, že od nás odejde. Pro Slavii toho udělal strašně moc. Zaslouží si jít do NHL, případně do Ruska.

Kdo by po něm mohl převzít roli lídra? Že by Tomáš Kůrka?
Může to být Tomáš, může to být Petr Kadlec… Uvidíme, třeba se o to podělí více hráčů. Ale lehké to nebude. Roman je jen jeden.

Během sezony jste se vážně rozhodoval, zda kývnete na lukrativní nabídku z Ruska, nebo zůstanete ve Slavii. Jak na toto období nyní vzpomínáte?
Nebylo to pro mě lehké. Ve Slavii mi končila smlouva a ta nabídka z Ruska byla opravdu zajímavá. I když jsem si ale vzal celkem dlouhý čas na rozmyšlenou, stejně jsem celou dobu vnitřně věděl, že nakonec zůstanu. Trénuju tu deset let a za tu dobu mi Slavia přirostla k srdci takovým způsobem, že odejít ani nemůžu. Prostě to nejde!

Ani na okamžik jste svého rozhodnutí nezalitoval?
Tak určitě jsou někdy chvíle, kdy si člověk říká, jestli to má vůbec zapotřebí. Hodně lidí mi tvrdilo, že jsem blázen, když tu pořád zůstávám. Navíc jsem měl plnou podporu rodiny, manželka by se mnou do Ruska šla… Ale znovu říkám, že to nešlo. Na to jsem se Slavií až moc spjatý. Namlouval jsem si, že je to tak padesát na padesát, ale nebylo. Dvacet procent ve mně bylo pro Rusko, zbylých osmdesát pro Slavii (usmívá se).

Co byste vzkázal červenobílým fanouškům?
Za mě i za hráče bych jim chtěl moc poděkovat. V sezoně se nám nedařilo, ale oni nám přesto nepřestali věřit a podporovali nás i v době, kdy nám bylo nejhůře. Hojně za námi jezdili i ven a já si toho hrozně cením.

Slavia má bezesporu nejnápaditější fanoušky v republice. Co říkáte na jejich častá chorea?
Jsou perfektní. Je to vtipné, bez vulgarit a nechybí tam reakce na soupeře. Tohle dělá náš fanklub, který šel za poslední roky neuvěřitelně nahoru. On je naším šestým hráče na ledě. Bez něj bychom ničeho nedosáhli.